Neštěstí, které spojilo dva světy

Żvirkovisko. Pro přespolní poněkud zvláštní název, místním, zejména pak občanům polské národnosti v české části Těšínska, je ale důvěrně známý. Je to místo v části obce Těrlicko, zvané Kostelec, kde v září roku 1932 tragicky vyhasl život dvou nejlepších polských letců meziválečného období: pilota Franciszka Żwirka a inženýra Stanisława Wigury. Dominantou místa je pomník letce, jehož autorem je sochař Julius Pelikán z Olomouce. Socha, která vznikla pár let po nehodě, zde byla instalována až po válce, kdy celé pietní místo bylo nacisty doslova srovnáno se zemí. Památka vítězů Challenge 1932 přesto zůstala zachována.

Každý rok si lidé v Těrlicku tragédii připomínají. „Jsme na místě, kde 11. září 1932 zahynuli letci Żwirko a Wigura. Byla to neděle, od rána vál silný vítr, místní zemědělci rychle sklízeli na polích seno, aby jim je vítr úplně nerozfoukal, a najednou uslyšeli ve vzduchu nějaký rachot. Podívali se nahoru a viděli, že od Těšína letí malé stříbrné letadlo,“ popisuje událost pořadatel pietní akce Jan Przywara, člen místní organizace Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO) Těrlicko-Kostelec.

Když přelétalo nad kopcem na Kostelci, najednou se od jeho trupu oddělilo křídlo. Letadlo se dostalo do vývrtky a spadlo do lesa, tady na tohle místo, kde teď jsme. Vidělo to hned několik lidí tady z okolí, okamžitě běželi k místu nehody, tou nejkratší možnou stezkou, která vedla lesem. „Když sem dorazili, uviděli na stezce vrcholky dvou zlomených stromů, a kolem jejich kmenů byl omotaný ocas letadla,“ říká.

Havárie jejich letounu RWD-6, z dílny polských konstruktérů, na kterém těsně předtím – 28. sprna 1932 - vyhráli v té době nejslavnější evropskou leteckou soutěž, otřásla nejen tehdejším leteckým světem – její stopy jsou patrné dodnes.

Celý vrak letadla byl pak odvezen, ale z letounu popadala spousta drobných kousků opláštění letadla, charakteristické stříbrné barvy, které byly rozsety po celém lese. Lidé, kteří dorazili na místo nehody, sbírali ty malé kousky, které pak pro ně byly takovou skoro národní relikvií. „Někteří je během války vyhodili, jiní je pečlivě uchovávali a hodně nám jich pak přinesli do našeho muzea v Polském domě. Většina těch úlomků je ale v depozitáři Dokumentačního střediska Kongresu Poláků v Českém Těšíně,“ míní Jan Przywara.

Je s podivem jak nehoda, která se stala před bezmála 90 léty, ovlivnila a dodnes ovlivňuje životy mnoha lidí, Ať už těch, kdo se o uchování památky dvou polských letců starají, tak těch, které jejich život inspiroval ke konkrétním činům. Obdiv si zaslouží hrstka členů místní organizace Polského kulturně-osvětového svazu, která se v 80. letech minulého století rozhodla postavit Polský dům, kulturní stánek, kde jednu z místností vyhradila pro muzeum Żwirka a Wigury. Ale také lidé jako Dariusz Cymerys, kteří svým nadšením pro létání dokážou nakazit další mladé lidi.

O místo startu na věčnost letců Żwirka a Wigury se starají zdejší Poláci, členové místní organizace Polského kulturně-osvětového svazu z Těrlicka-Kostelce. „Snažíme se, aby památník a jeho okolí bylo udržované v pořádku, ale také chceme, aby to místo znala co nejširší veřejnost. Proto sem zveme mládež, školní děti – už několik let se tady pro ně pořádá akce s názvem „Mladé Żwirkowisko“, na které se sjíždějí žáci okolních škol s polským vyučovacím jazykem. Občas se zapojují i školy z Polska. Kromě toho sem pravidelně chodí skauti z Polska i naši z Těšínska. To místo prostě zůstává stále v povědomí Poláků, kteří žijí tady na Těšínsku, jako místo národní paměti,“ říká Jan Przywara

Tragický osud Żwirka a Wigury sjednotil Poláky a Čechy hned po nehodě. Pak se ale neshody, v závislosti na politické situaci, opět vyhrotily, a za 2.světové války se němečtí okupanti snažili památku letců vymazat z paměti místních obyvatel - nezávisle na národnosti. Česko-polským vztahům nepřála, přes deklarovaná hesla o přátelství, ani léta poválečná. Navzdory tomu polská menšina žijící na Těšínsku na „své“ hrdiny nezapomněla a jejich památku připomínají dodnes. „Paměť o Żwirkovi a Wigurovi přetrvala, vzpomínáme hlavně na to, co dokázali, na jejich vítězství v různých soutěžích, buď doma, nebo v zahraničí, hlavně pak v závodech Challenge. Bylo to vítezství v opravdu slavném mezinárodním leteckém závodě, v nejprestižnější soutěži, jaká se v Evropě ve 30. letech minulého století konala. Byl to opravdu obrovský úspěch a hned se o nich začalo hovořit jako o hrdinech nebes, o národních hrdinech,“ říká Jan Przywara.