v podzemí

Jsou to svědkové v česko-polském pohraničí ukrytí pod zemí. Přesto je možné poznat jejich krásu v celé pestrosti, kterou v sobě ukrývají. Díky lidem, kteří si podzemí zamilovali, nás pozoruhodný svět šachet, štol a chodeb pustí k sobě. To ještě před nedávnem nebylo téměř možné. Společné pomezí je protkáno příběhy těžby zlata, stříbra, mědi, i železa. Také uhlí a břidlice. V podzemí najdeme příběhy spojené s pohnutou historií 20. století. Nacistické podzemí budované za 2. světové války i sovětské rabování uranu. Přes svou ponurost i všechny tyto příběhy září barevnou krásou.

Galerie v temnotě

Od středověku bylo podhůří Krkonoš v okolí polského města Kowary nalezištěm železné rudy. Po 2. světové válce tady pak Sověti objevili ložiska uranu, s jejichž těžbou začali už Němci. A otevřeli důl v místě zvaném Podgórze. Uranová ruda se tu dobývala do roku 1958, kdy bylo ložisko úplně vytěženo a uran odvezen do Sovětského svazu. Tehdy byly uranové šachty přísně střeženým místem. Dnes je však Kopalnia Podgórze přístupná veřejnosti.

Svým odhodláním se o to zasloužil nadšenec Patryk Guzik. Zářivou atrakcí, kterou láká návštěvníky je mimo jiné největší sbírka uranového skla v Polsku. „Uranové sklo, je sklo barvené oxidem uranu. Kdysi někdo přidal oxid uranu do skla a zjistil, že se sklo zbarvilo do zelena,“ vysvětluje Patryk Guzik. „Exponáty, které tu vidíme, nejsou nové. Je to všechno uranové sklo posbírané ve starožitnostech. Nakoupené od starých lidí.“

Hluboko pod Jeseníky

Příběh štoly jménem Žebračka nedaleko Zlatých Hor v Jeseníkách je příběhem podzemí, jehož osud visel na vlásku. Ohromné desítky metrů hluboké podzemní síně v útrobách Příčného vrchu tady vznikly v šedesátých až osmdesátých letech 20. století velkokapacitní těžbou měděné rudy. Ještě před pěti lety hrozilo nebezpečí, že české úřady nechají tyto unikátní prostory zasypat. Přesto se Žebračku podařilo zachránit a je připravena přijmout první návštěvníky.

Zatímco podzemí Žebračky je příběhem rabování nerostného bohatství v období socialistického Československa, příběh Poštovní štoly vypráví historii těžby rudy starou půl tisíciletí. Také Poštovní štola byla ještě nedávno v ohrožení. Už několik let je však přístupná veřejnosti, je lákadlem turistů z Česka i Polska a unikátním oknem do geologického vesmíru. Do doby, kdy tady kutali němečtí mistři.

Království břidlice

Druhý příběh z podzemí najdeme v Oderských vrších, v oblasti, ve které pramení jeden z nejdelších polských toků řeka Odra. Tady se lidé od počátku 19. století zavrtávali do podzemí a těžili břidlici, jednu z nejkvalitnějších v Evropě. Dnes je této v oblasti v provozu už jen jediný činný břidlicový důl, ovšem od května 2018 také jediná historická štola v břidlicovém ložisku na území České republiky.

Takzvanou Raabovu štolu v Zálužném u Vítkova vyčistil a pro veřejnost otevřel Spolek Zálužné, jehož členem je také obyvatel Zálužného a fanda do břidlicové historie Petr Havlický. Ten je také průvodcem v břidlicovým podzemí i na břidlicové naučné stezce v tomto kraji. Těžba břidlice skončila v Zálužném v roce 1888, kdy ji ukončil tehdejší majitel Johan Raab, hostinský ze sousedních Starých Těchanovic.

Magická hlubina

Jedním z nejzajímavějších míst v uranovém dole Podgórze lokalita, ve které se potkávají dvě trasy. Trasa pro turisty a trasa pro potápěče. Kolmý důlní komín tady dosahuje hloubky 244 metrů. Celý je zatopený křišťálově čistou vodou a je to jedno z nejhlubších míst pro podzemní potápění v Evropě. „Přijíždějí sem potápěči z Česka, Maďarska, Austrálie. Hodně potápěčů je z Německa. Po pěti letech od otevření získalo to místo mezi potápěči takový věhlas, že sem přijíždějí ti nejlepší z celého světa,“ říká Patryk Guzik.

Dotek pravěku

Uprostřed Slezské Ostravy připomínají hornickou minulost zbytky kolonie Zvěřina. Bydleli tady zaměstnanci nedalekého Dolu Michálka. Pestrá krajina pod haldou Emou je podle přírodovědců a krajinářů jednou z nejcennějších na území města. „V krajině, kterou tady člověk dolováním uhlí vytvořil, teď vznikají unikátní biotopy. Ty musíme chránit,“ říká Jan Lenart z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Další příběh najdeme v Ostravě na kopci jménem Landek. Uhlí jinde ukryté hluboko pod zemí tady vystupuje na povrch. Mohutná černouhelná sloj odkrytá terénním zlomem je světovým unikátem. Tady archeologové doložil první setkání člověka s uhlím.